Grand Canyon National Park - South Rim (jižní strana)

Arizona

[Mapa]

[North Rim] * [Sestup dolů - Bright Angel Trail] * [Grand Canyon - zima] * [Panorama]

[Marble Canyon & Navajo Bridge] * [Lees Ferry]

Coloradskou náhorní plošinou v Arizoně protéká posledních 10 miliónů let  řeka Colorado, která se postupně zařezává do zdejších nashromážděných vrstev vápenců, jílů, pískovců, ale i tvrdých břidlic a žuly. Ty jsou milimetr za milimetrem obrušovány a odnášeny proudem řeky pryč, až do moře. Za miliony let zde vznikl kaňon, který nemá ve světě obdoby. V několika místech je hluboký více než 1800 metrů a široký 6 - 30 kilometrů. Z horní hrany Grand Canyonu se otevírá úchvatný pohled na skalní labyrint a v něm se klikatící řeku Colorado. Je to pohled do otevřené geologické kroniky amerického kontinentu a Země vůbec. Některé zdejší vrstvy jsou až 2 miliardy let staré.

Po milionech let svého vývoje a několika staletích obydlení původními kmeny Indiánů, byl Grand Canyon prvně spatřen okem evropana v polovině 16. století. V průběhu dalších 300 let sem střídavě přicházeli lovci, průzkumníci, misionáři, ale i vojáci a vládní inspektoři. Jako první projel územím Grand Canyonu po řece Coloradu major John Wesley Powell v roce 1869 na průzkumné výpravě spolu s devíti dalšími muži na čtyřech dřevěných člunech. Od té doby, v závislosti na tom jak se šířil věhlas kaňonu, přitahovala zdejší přírodní scenérie jak návštěvníky, tak i obchodníky. V roce 1901 spojil jižní stranu kaňonu s městečkem Williams osobní vlak Santa Fe, který sem přivážel první turisty. Historická vlaková souprava tu jezdí stále a dodnes připomíná doby dávno minulé. Od Roku 1908 je místo chráněné vyhlášením Národního Monumentu a 26. února 1919 vzniká sedmnáctý Národní Park. Ten dodnes uchovává 450 km dlouhý úsek řeky Colorado z její celkové délky 2340 km.

Nejvíce navstěvované místo současného parku je jeho jižní strana. Oproti severní straně postrádají zdejší srázy kaňonu zalesnění díky tomu více vyniknou detaily a jednotlivé odlišně zbarvené vrstvy. Fotografování jižní strany je snazší, protože slunce je po většinu dne v zádech a nemusí se bojovat s nepříjemným protisvětlem. Jižní okraj Grand Canyonu lemuje silnice zvaná Rim Road, ze které je mnoho krátkých odboček k jednotlivým vyhlídkám. Ze silnice je možné poznávat  park klasickým "americkým" způsobem - z pohodlí svého vozu. Je však daleko lepší projít se zde alespoň kousek pěšky, přímo po hraně. Úzká cesta lemující okraj kaňonu se místy mění v pěšinu a nabízí vlastně nepřetržitý pohled do obrovské propasti pod ní.

V průběhu letní turistické sezóny je část jižní strany - Hermits Rest Route (West Rim Drive) uzavřená pro automobily a na vyhlídky na ní se dá jít buď pěšky nebo se musí využít Shuttle Bus, který tu zdarma jezdí kyvadlově každých pár minut. Je to skvělý způsob jak se vyhnout nepříjemnému hledání volného místa na přeplněných parkovištích v blízkosti vyhlídek a raději se v klidu věnovat zdejším krásám přírody. Opravdovým zážitkem zabírajícím určitě celý den je pak sestup na dno kaňonu, k řece Colorado. Teprve při sestupu dolů návstěvník dokonale pozná velikost a hloubku kaňonu, jeho dno a někdy i dno svých sil a možností.

Pokud není tolik času nebo nadšení vypravit se dolů k vodě pěšky, je ještě několik dalších způsobů jak poznat zdejší krásu jinak než jen pohledem z některé z mnoha vyhlídek. Ze hřbetu muly, potácející se po úzké cestičce nad příkrým srázem nebo s využitím moderní techniky - z paluby vrtulníku či letadla, které z nedalekého letiště pravidelně startují na vyhlídkové lety. V posledních letech vyrostlo v osadě Tusayan, rozkládající se těsně před jižním vstupem do parku, velkoformátové kino IMAX, které opravdu podařeným dokumentem představuje jedinečnost Grand Canyonu. Na plátně vysokém jako 7 patrová budova jsou nasnímány místa parku, do kterých se běžný návštěvník jen tak nedostane a kromě nezapomenutelných leteckých záběrů jsou zde zachyceny i historické události jako příchod prvních evropanů do oblasti nebo první objevná expedice pod vedením J.W. Powella.

O pohodlí návštěvníků jižní strany se v Grand Canyon Village stará téměř kompletní servis zahrnující obchody, restaurace, nemocnici, poštu i železniční nádraží. Ubytovat se je možné v historickém hotelu El Tovar postaveném v roce 1905, který byl na jaře 2005 ke svému 100 letému výročí kompletně zrekonstruován, nebo v několika dalších hotelech nabízející buď klasické pokoje nebo dřevěné sruby - Bright Angel Lodge & Cabin, Kachina & Thunderbird Lodges, Maswik & Yavapai Lodges. Pro méně náročné návštěvníky jsou k dispozici 2 kempy - přímo v GC Village Mather Campground a na východním okraji parku Desert View Campground. Jak pro klasické ubytování, tak i pro kempování platí zejména v letní sezóně potřeba rezervací, které bývají vybrané i na několik měsíců dopředu. A není nic horšího, než si znepříjemnit návštěvu tak unikátního místa právě sháněním noclehu až na poslední chvíli přímo na místě. 

V listopadu 2000 bylo slavnostně otevřeno nové moderní visitor cantrum parku. Nahradilo tak staré menší v GC Village. Je umístěné v blízkosti první vyhlídky Mather Point, která je i díky tomu bohužel zcela zahlcena parkujícími vozy. Do budoucna je počítáno s kompletním předěláním systému dopravy po jednotlivých vyhlídkách, po dokončení celého systému bude pravděpodobně celá západní polovina jižní strany zavřena osobní dopravě a nahrazena free autobusy, jejichž 2 trasy se tady nyní již setkávají. Bohužel, ačkoliv na novém visitor centru a jeho přilehlém areálu jsou vidět proinvestované miliony, samotné monumentální centrum zeje uvnitř prázdnotou a kromě pár modelů a obrazů nenabízí víc než několik občas i velice neochotných rančerů s informacemi. I otvírací doba 8 - 5 překvapí nejednoho návštěvníka, snažícího se sem dostat - zejména v létě, kdy je déle světlo a v parku panuje čilý ruch, i pozdě večer. Okolí centra vypadá jak přemodernizované autobusové nádraží, akorát místo na zaparkování není nikde. Kdyby byly použité prostředky využity na rozšíření stávajících parkovišť u existujících vyhlídek - mohlo být vše jednodušší a víc napohodu. Bohužel NPS dělá vlastní rozhodnutí a tak se argumentuje ochranou lesního porostu u parkovišť vyhlídek a současně se pár metrů odtud vybuduje takové prázdné monstrum jako návštěvní centrum je.

Jižní část parku je přístupná po celý rok a nabízí tedy několik svých zcela odlišných tváří. Grand Canyon, ať už zasněžený, zalitý letním sluncem nebo rozkvétající je rozhodně nezapomenutelný v čase západu slunce. Stíny skalních věží se pomalu protahují, celá krajina září převážně oranžovou barvou a je radost tu být a celé to vidět.

Tato stránka je součástí webu LaMar & Southwest USA